Potravní alergie a eliminační dieta

Pokud Vaše zvíře trpí potravní alergií, anebo na ni má podezření, je nutné buď trvale nebo dočasně vyloučit z krmení to, co alergickou reakci způsobuje.

Nejčastějším alergenem je bílkovina živočišného původu, tzn. svalovina, vnitřnosti, moučky atd. Na bílkovinu reaguje imunitní systém zvířete, který po prvním setkání s alergenem vytvoří protilátky typu IgE. Jakmile se zvíře znovu potká s alergenem (= sní krmení s tím, co alergii způsobuje), již vytvořené protilátky způsobí vypuštění granul obsahujících zejména histamin ze žírných buněk.

Histamin způsobuje silné svědění a dilataci cév (zarudnutí, otok). Proto se psi okusují a drbou, proto je jejich kůže zarudlá. Stačí i velmi malé množství alergenu k bouřlivé reakci.

Principem eliminační diety je dočasné vyloučení alergenů z potravy přijímané zvířetem.

V současné době je na trhu k dispozici řada krmiv, která obsahují buď „nový“ protein, se kterým se zvíře ještě pravděpodobně nesetkalo (např. Kozí maso, klokaní, králičí atd. Velký výběr vhodného krmiva nabízí značka Wolfsblut.), anebo diety s hydrolyzovanou bílkovinou (Hill‘s z/d, Royal Canin Anallergenic). V těch je bílkovina chemicky rozbitá na tak malé molekuly, že ji imunitní systém vůbec nezaznamenává a tím pádem na ni nereaguje.

Eliminační dieta trvá minimálně šest, spíš osm a víc týdnů. To je doba, za kterou se postupně vybouřený imunitní systém uklidní a kůže se má čas zahojit. Teprve tehdy můžeme sledovat ustoupení svrbění, drbání, zarudnutí atd.

Nejdůležitější na eliminační dietě je naprosto striktní dodržování krmného režimu. Zvíře nesmí dostávat nic jiného, než zvolené krmivo a vodu. Nepřípustné jsou pamlsky, vařená domácí strava, ochucené léky nebo žvýkací tyčinky na zuby. Nelze ani granule zalívat masovým vývarem, aby mu víc chutnaly. Ve všech těchto věcech může být alergen, který Vašemu zvířeti vadí, a potom je dietní krmení zcela k ničemu, protože stačí i velmi malé množství alergenu, aby projevy alergie přetrvávaly. Pokud dáváte pejska na hlídání k babičce, kamarádům atd., musíte si být jistí, že tam nedostává (ani potají) nic jiného.

Místo pamlsků doporučujeme dávat dietní granule, případně mrkev, salátovou okurku, kousky jablka atd., pokud to má Váš pes rád.

Pokud po cca dvou měsících na dietě dojde k ustoupení příznaků, lze na dietním krmení setrvat a krmit jím zvíře i nadále, anebo udělat tzv. Provokační test. Během něj si majitel vybere konkrétní krmivo s přesně známým složením (nevhodné jsou položky typu „složky živočišného původu“, „masokostní moučka“ atd.) a začne jím psa krmit. Opět je velmi důležité podávat pouze toto krmení a nic jiného. Pokud ani po 4-6 týdnech nenastanou původní obtíže, krmivo pravděpodobně neobsahuje alergen a je možné jím zvíře krmit. Pokud se příznaky vyskytnou, přechází se opět na dietní krmení a znovu se musí dva měsíce čekat, až dojde k vymizení příznaků, než se může vyzkoušet jiné krmení.

Tento postup je bohužel časově i finančně velice nákladný. Zároveň je toto onemocnění frustrující jak pro majitele, tak pro veterinárního lékaře. Vyžaduje stoprocentní součinnost majitelů v managementu krmení psa.

Pokud ani po dvouměsíční dietě nedojde k ustoupení svědivosti a infekční příčiny (blechy, svrab, bakteriální dermatida) jsou vyloučeny, je na vině velmi pravděpodobně atopická dermatitida, ke které se přistupuje trochu jinak.

Alergie vs. Atopie

Dvě onemocnění, jejichž projevy se překrývají a mechanismy patogeneze jsou podobné. Pro majitele i lékaře velmi frustrující záležitost. Pro zvíře nemoc na celý život. Jaký je mezi nimi rozdíl a jak je lze odlišit?

Společné příznaky

Běžně se potravní alergie i atopie vyskytují u mladých zvířat, můžou se ale objevit i ve středním nebo seniorském věku. Ušní boltce, okolí očí, podpaží, třísla a tlapky jsou svědivé a pes si je drbe nebo olizuje. Typické bývají vracející se záněty zvukovodu, kde často díky poškozené kožní bariéře dochází k přemnožení kvasinek.

Existuje předpoklad, že potravní alergie predisponuje psa k rozvoji atopické dermatitidy. S přihlédnutím k této myšlence se jeví jako pravděpodobné, že zhruba 30% alergických pacientů trpí oběma onemocněními.

Atopie i potravní hypersenzitivita jsou z většiny řízeny IgE protilátkami. Nicméně pro drtivou většinu pacientů trpících potravní přecitlivělostí se nepodařilo přesně identifikovat imunologický mechanismus reakce. To může být důvodem, proč nejsou sérologické výsledky (rozbory krve) spolehlivé, a proč v některých případech nefunguje protizánětlivá terapie.

Atopie

Je geneticky podmíněná a jedná se o zánět kůže vyvolaný přehnanou reakcí imunitního systému na alergeny v okolí zvířete (prach, pyl, roztoči). Zánět poruší přirozenou kožní bariéru a umožní kvasinkám nebo bakteriím infikovat kůži. Protože zánět sám o sobě svědí, zvíře se drbe, ještě víc si zraňuje kůži a problém se prohlubuje.

Potravní alergie

U silně svědivých pacientů by se měla provést diagnostická aplikace léčiva proti kožním parazitům (svrab, Demodex), protože tito parazité můžou způsobovat falešeně pozitivní reakci při stanovení reaktivity na prachové roztoče.

Taktéž pokusná terapie kortikoidy nás může posunout k diagnóze. Většina atopických pacientů reaguje na podání kortikoidů ústupem svědění, kdežto zdaleka ne u všech psů trpící potravní alergií je zlepšení tak patrné.

Pokud kožní problémy přetrvávají i po eliminační dietě, lze vyslovit předpokládanou diagnózu atopické dermatitidy. V tomto případě je ideální použití kožního alergického testu, který ovšem provádí jen specializovaná pracoviště a zahrnuje sedaci zvířete a oholení velké části srsti na boku.

Variantou je potom stanovení IgE protilátek z krve. U tohoto vyšetření ale vídáme víc falešně pozitivních výsledků než při kožním testu. Důvodem může být jistá míra zkřížené reakce aleregen-nespecifických IgE.

Na základě alergického testu se dá vyrobit desenzibilizační sérum (v řádu tisíců korun), které se psovi píchá v přesně daných intervalech a množství. Cílem této terapie je „zvyknout“ imunitní systém na alergeny a přimět ho, aby na ně nereagoval. Odpověď na tento druh léčby může trvat i devět měsíců, proto se doporučuje provádět aplikace nejméně rok. Mezitím bude zvíře pravděpodobně vyžadovat symptomatickou terapii svědění a případných kožních infekcí.